Jmenuji se Martina. Přezdívku Tuli jsem si vybrala proto, že je to zkrácená verze jména, jak mě jím vždy oslovovala babička a občas i mamka - Martuli. Nápad založit tento blog vznikl poté, co jsem dostala vyhazov z práce ( ačkoli se to vznešeně nazvalo "ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu"... ). Ačkoli ten nápad vlastně vznikl už předtím, ale ten vyhazov byl nejspíš impuls k činu. Bylo ( a pořád je ) ve mně tolik pocitů a myšlenek, které jsem ze sebe chtěla dostat! A hlavně jsem chtěla prostor, kde budu psát věci konečně tak, jak opravdu jsou. Upřímně. Protože o mně ve skutečnosti skoro nikdo nic neví. Díky prožitkům z minulosti se příliš o své soukromí a myšlenky nedělím hlavně ze strachu, co by na to řekli lidi kolem. A mě už nebaví neustále se bát lidí kolem, zatajovat věci, byť maličkosti. Nebaví mě, že se mi honí hlavou tolik myšlenek, i když občas dost pitomých, které se bojím říct nahlas... Dřív jsem už blog měla. Měla jsem stálé publ...
Disclaimer č.1: Všechny podobnosti s reálnými místy či osobami jsou čistě náhodné. Disclaimer č.2: Vše, co říkám, může a taky nemusí být pravda. Včetně disclaimeru číslo 1. Dnes se mi stala vskutku divná věc. Dostala jsem padáka. Poprvé v životě. Ve zkušební době. A za dosti podivných okolností. Do své (nyní už bývalé práce) jsem nastoupila před dvěmi měsíci. Jedná se o údajně prestižní pozici v prestižní laboratoři s prestižním vybavením a prestižním toaletním papírem. Z tohoto důvodu nebudu záměrně laboratoř jmenovat a budu ji tedy nadále nazývat jako Ordinaci v růžové zahradě. Prošla jsem dosti náročným pohovorem, kde jsem byla zkoušená téměř ze všeho, od Mendelových zákonů dědičnosti, po barvu mé ranní stolice ( dobře, tady vás lakuju, ale dle podrobností, na které se mě ptali, bychom se možná dotkli i tohoto tématu, pokud by celý pohovor trval ještě o půl hodiny dýl ). Celý pohovor byl zakončen testem ze čtyř okruhů, a to angličtiny, biologie, politického a historického p...